Krušnohorská iniciativa, z. s. (KHI)

vznikla v roce 1998 jako nazávislé občanské sdružení. Základním motivem je vlastní angažovaností napomoci všeobecné obnově a rozvoji Krušnohoří.

Hlavním účelem spolku jsou:
  • ochrana přírody, krajiny a kulturních památek,

  • realizace a podpora kulturních a přírodovědných projektů,

  • popularizace a publikační činnost.


Z poslání stanoveného zakladateli vyplývají především činnosti vedoucí k poznávání regionu a ke zlepšování kvality života v něm. Jedná se zejména o:

  • otevřenou spolupráci na poznávacích studiích,

  • pořádání společenských akcí, které se váží k regionu,

  • zjišťování nedostatků v regionu, vytváření podnětů k jejich odstraňování a spoluúčast na nápravě  samotné,

  • další aktivity podporující otevřenou komunikaci a zdravý rozvoj občanské společnosti, napomáhající vytváření dobrých vztahů mezi lidmi a mezi člověkem a přírodou.



V prvořadém zájmu KHI stálo od počátku (zejména v situaci 90. let 20. století) podnícení aktivity mladých lidí v krušnohorské a podkrušnohorské oblasti tak, aby se více zapojovali do občanského dění ve zdejším kraji, aby si k němu utvářeli náležitý vztah, případně  našli ztracenou identitu. Důraz je kladen také na přirozený historický kontext vzájemného příhraničního soužití.

Spolek nastartoval vývoj a obnovu mnohých památek, aktivně přispěl k vývoji komunálních a regionálních konceptů a také k rozvoji občanského sektoru a neziskových organizací v kraji (viz aktivity). Na přeshraničních projektech pracovaly desítky dobrovolníků a dle potřeb současně i více než 12 stálých zaměstnanců. Velkou podporu posyktl na občanské bázi i opat oseckého cisterciáckého kláštěra, který byl od založení spolku až do konce svého života aktivním členem Rady. Všem těm, i dalším partnerům (státu, samosprávám, školám, nadacím a spolkům) patří upřímný dík za výsledky společné práce. Aktivity pokračují dle aktuálních potřeb a interního uvážení Rady, převážně na dobrovolné bázi.
 


 

V době svého vzniku sídlila KHI v rekonstruovaných prostorách části severozápadního křídla barokní fary v Mariánských Radčicích, jejíž obnovu iniciovala. Zrekonstruované prostory sídla převzal později
farní administrátor Philipp Irmer.